Aktuality

21.10.2013 Aktualizace disparitéru za rok 2012
Ke stažení je nyní aktuální verze SW nadstavby Disparitér zahrnující aktualizace ukazatelů finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

5.8.2013 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2012
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

11.9.2012 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2011
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2011.

29.5.2012 Hodnocení projektu

Průběh řešení, zpracování a zejména výsledky projektu byly hodnoceny dvěma nezávislými oponenty a Hodnotící komisí poskytovatele, tj. Ministerstva pro místní rozvoj. Níže uvádíme vyjádření jednotlivých oponentů i Hodnotící komise. Projekt byl hodnocen jako "V - vynikající výsledky projektu".

28.5.2012 Housing Restitution and Privatisation: Both Catalysts and Obstacles to the Formation of Private Rental Housing in the Czech Republic and Estonia
V recenzovaném časopise International Journal of Housing Policy vyšel článek autorů M. Luxe, A. Kährik a P. Sunegy vztahující se k řešení projektu.

6.4.2012 Bytová politika - teorie a inovace pro praxi
Na začátku dubna 2012 vyšla v Sociologickém nakladatelství (SLON) publikace "Bytová politika - teorie a inovace pro praxi". Editory publikace jsou M. Lux a T. Kostelecký, autory jednotlivých kapitoly byli zástupci členů všech řešitelských pracovišť, která se podílela na řešení projektu "Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit".

30.3.2012 Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací
Začátkem roku 2012 vyšla publikace typu policy paper autorů P. Sunegy, R. Jahody, T. Kosteleckého, M. Luxe a K. Báťi.

29.1.2012 Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese
Na konci roku 2011 vyšla publikace typu policy paper autorů M. Polednika a M. Hadlače z Institutu regionálních informací, s.r.o.

22.1.2012 Certifikovaná metodika "Bezbariérové užívání staveb"
Dne 17. 1. 2012 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Bezbariérové užívání staveb - metodika k vyhlášce č.398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

19.1.2012 Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu
V rámci aktivity s názvem "Opatření ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupiny domácností nejvíce zasažených hospodářskou krizí" vyšel policy paper s názvem Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu, autorem je J. Česelský z VŠB-TU Ostrava. 

8.1.2012 Metodika přístupného prostředí bytového fondu - CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ
Dne 21. 12. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována "Metodika přístupného prostředí bytového fondu" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

29.12.2011 Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu
Dne 3. 11. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu" autorů F. Kudy, J. Česelského a V. Koudely z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Anketa

Zhodnocení obsahové náplně stránek
Považujete informace prezentované na těchto stránkách za srozumitelné a přehledné?

Celkem hlasovalo 13049
Archiv anket

Bezúročná půjčka domácnostem vlastníků splácejícím hypoteční (či obdobné) úvěry

Nástroj spočívající v dočasné pomoci vlastníkům bydlení splácejícím hypoteční úvěr formou překlenovacího bezúročného úvěru byl v této studii rozsáhle simulován na datech EU-SILC 2008. Tyto simulace ukázaly, že potenciální negativní důsledky nezaměstnanosti mezi vlastníky bydlení, kteří splácejí hypoteční úvěr, na finanční dostupnost jejich bydlení jsou značné. S výpadkem příjmu přednosty domácnosti by si většina domácností splácejících hypoteční úvěr nedokázala poradit. Samotné rozhodnutí o tom, zda se státu vyplatí poskytnout vlastníkům bydlení postiženým snížením příjmů, a tudíž i neschopností splácet hypoteční úvěr, dočasnou pomoc ve formě speciální bezúročné překlenovací půjčky, by bylo možno definitivně učinit až v okamžiku, kdy by byl znám rozsah krize a bylo by možno odhadnout náklady, které by vznikly za situace, kdy by stát ohroženým vlastníkům nepomohl a ekonomika následně nesla důsledky – tedy především pokles cen nemovitostí, zvětšení podílu domácností nesplácejících hypotéku a ekonomické ztráty bank.

Bezúročná půjčka

V aktuální situaci, ve které se nyní nachází ČR (v roce 2010), není podle našeho názoru prozatím potřeba zavádět žádný zvláštní nástroj na pomoc domácnostem vlastníků bydlení, kteří splácí svůj hypoteční úvěr. Ačkoliv se zvýšil počet hypotečních úvěrů s problémy se splácením, vzhledem k vysokým a rostoucím ziskům bankovního sektoru je možné předpokládat, že se poskytovatelé hypotečních úvěrů se ztrátami dokážou vypořádat, resp. že jsou motivováni a vzhledem ke své finanční stabilitě i schopni vytvořit vlastní nástroje k tomu, jak pomoci lidem, kteří se dočasně dostali do finančních obtíží. Mimo to, velká část domácností hradících hypoteční úvěr patří spíše k příjmově silnější skupině obyvatel, a je tudíž možné předpokládat, že je schopna využít úspor pro překlenutí krizového období.

Na druhou stranu je možné předpokládat, že po určité době stagnace se na trhu bydlení opět objeví silná poptávka po bydlení i hypotečním úvěrování; ceny bytů by mohly opět výrazněji růst a s tím i spekulativní nákupy a zadluženost českých domácností. V případě budoucích ekonomických krizí tak jejich dopady nemusí být tak „měkké“, jako tomu bylo nyní; a zkušenosti z průběhu stávající krize mohou být nápomocny při rychlém nastavení státní pomoci v této oblasti. Na základě námi provedených simulací bychom pro takový případ navrhovali zavedení dočasné finanční výpomoci vlastníkům bydlení, kteří se v důsledku ztráty zaměstnání dostali do problémů se splácením hypotečního úvěru, a to formou bezúročného překlenovacího úvěru. Klíčovými principy návrhu jsou:

1. Cost-benefit analýza předcházející zavedení nástroje do praxe. Nástroj má pomoci omezit negativní důsledky ekonomické krize. Rozhodnutí o jeho zavedení nebo naopak nezavedení do praxe musí vycházet porovnávání potenciálních nákladů na dočasnou finanční výpomoc vlastníkům v době krize s potenciálními náklady na pomoc bankovnímu sektoru a sociální pomoc domácnostem, které by vznikly v případě, že by stát ohroženým vlastníkům nepomohl. Bez odhadu potenciálních škod vzniklých v důsledku nezasahování státu nelze obhájit smysluplnost vynaložených prostředků. V případě, že náklady intervence budou cost-benefit analýzou odhadnuty jako větší než náklady nezasahování, nástroj nebude použit.

2. Flexibilita parametrů konkrétního nástroje dočasné finanční výpomoci vlastníkům. Stát, který se rozhodne použít nástroj dočasné finanční výpomoci vlastníkům, si musí ponechat možnost upravovat jednotlivé parametry konkrétního nástroje, aby náklady vynaložené na jeho použití mohl přizpůsobit momentálním finančním možnostem.

Při vědomí platnosti obou výše zmíněných principů by nástroj pro dočasnou finanční výpomoc vlastníkům bydlení splácejícím hypoteční úvěr mohl mít následující parametry:

  • Příspěvek by byl poskytován jako bezúročná půjčka v měsíčních splátkách, která musí být následně splacena do 10 let od poslední měsíční splátky, přičemž první dva roky po poslední měsíční splátce by domácnost byla osvobozena od povinnosti tuto bezúročnou půjčku splácet. Příspěvek by byl zasílán rovnou poskytovateli hypotečního úvěru. Vzhledem k relativně vysokým částkám potřebným na dočasnou finanční výpomoc vlastníkům majícím kvůli ekonomické krizi problémy se splácením hypotečního úvěru navrhujeme pomoc poskytovat formou půjčky a nikoliv dotace. Tím se snižují celkové náklady státu na toto opatření. Předpokládá se, že vlastníci jsou lidé, kteří jsou velmi motivovaní ke splacení úvěru. Dvouletá lhůta odkladu splátek má za cíl umožnit domácnostem, které díky finanční podpoře státu „přečkají“ dobu největších problémů, získat určitý čas k restrukturalizaci svých výdajů a připravit se na nutnost splácet kromě hypotéky i dočasný úvěr od státu.
  • Domácnost žadatele prokáže, že přišla o část svých příjmů kvůli ztrátě zaměstnání nejméně jednoho ekonomicky aktivního člena domácnosti, který aktivně spolupracuje s úřadem práce při hledání jiného zaměstnání. Dočasná pomoc je primárně zaměřená na vlastníky, jejichž příjem se snížil v důsledku ekonomické krize. Nejvíce ohrožené jsou domácnosti lidí, kteří ztratili v důsledku krize zaměstnání. Nemusí jít nutně o osobu stojící v čele domácnosti. Pomoc nemohou obdržet lidé, kteří aktivně nespolupracují s úřadem práce při hledání nového zaměstnání.
  • Podpora se poskytuje na dobu maximálně 1 roku nebo do doby, než nezaměstnaný člen domácnosti žadatele nastoupí do zaměstnání. Simulace prokázaly, že domácnosti dlouhodobě nezaměstnaných mají obecně tak nízké příjmy, že nejsou schopné hypoteční úvěr splácet. Prodlužování doby poskytování pomoci nad jeden rok by výrazně zvýšilo nebezpečí upadnutí domácnosti do dluhové pasti. Při získání zaměstnání během tohoto období je pomoc zastavena.
  • Výše příspěvku se rovná výši měsíční splátky úvěru, avšak maximální výše příspěvku činí 10 000 Kč měsíčně. Omezení výše příspěvku horním limitem slouží ke snížení celkových nákladů státu na aplikaci nástroje. Zároveň dochází k distribuci pomoci většímu počtu potenciálních uživatelů a omezení rizika, že domácnost se dostane do dluhové pasti. Domácnosti, které splácejí výrazně větší hypoteční splátky úvěrů, za které si pořídily vlastnické bydlení s vysokou tržní hodnotou, nemohou být při zachování principu cílenosti opatření podporovány.
  • Žadatelem je domácnost patřící do 1. - 5. příjmového decilu dle příjmové distribuce domácností. Zacílení nástroje na domácnosti s příjmem pod úrovní mediánového příjmu (tj. hranice 5. decilu) je odůvodněn principem cílenosti. Simulace ukazují, že při zahrnutí vyšších příjmových skupin mezi cílovou populaci pro nástroj, prudce vzrůstají náklady na jeho použití.
  • Žadatel na základě potvrzení od poskytovatele hypotečního úvěru prokáže, že v minulosti byl schopen splácet svůj úvěr, že nemá žádné dluhy vůči poskytovateli hypotečního úvěru a pokud ano, pak aktivně spolupracuje s poskytovatelem úvěru na jejich vyrovnání. Toto opatření je odůvodněno potřebou státu kontrolovat „bonitu“ žadatelů o finanční výpomoc. Domácnostem, které již mají historii rizikových klientů nesplácejících úvěr, nemůže být finanční podpora státu přiznána.
  • Součet nesplacených jistin všech dalších půjček domácnosti mimo samotný hypoteční úvěr nepřesahuje 100 000 Kč. Dočasná finanční výpomoc nemůže být poskytnuta předluženým domácnostem, u nichž je riziko budoucího nesplacení úvěru vysoké.
  • Hodnota nesplacené výše jistiny nepřevyšuje aktuální tržní hodnotu nemovitosti. Dočasná finanční výpomoc nemůže být poskytnuta předluženým domácnostem, u nichž je riziko budoucího nesplacení úvěru vysoké.
  • Nemovitost, na kterou byl hypoteční úvěr poskytnut, je jedinou nemovitostí majitele. Nástroj je určen na pomoc lidem, kteří již vyčerpali úspory a nemají jiné prostředky, jak se vyrovnat s poklesem příjmů způsobených ztrátou zaměstnání.
  • Vlastní kapitál domácnosti žadatele ve formě hotovosti nebo cenných papírů nepřesahuje v době podání žádosti 20 000 Kč. Nástroj je určen na pomoc lidem, kteří již vyčerpali úspory a nemají jiné prostředky, jak se vyrovnat s poklesem příjmů způsobených ztrátou zaměstnání.
  • Tržní hodnota nemovitosti výrazně nepřesahuje průměrnou tržní hodnotu v dané obci. V souladu s principem cílenosti nemůže stát podporovat vlastníky, jejichž vlastnické bydlení svou tržní hodnotou významně přesahuje průměrnou tržní hodnotu v obci bydliště žadatele.

Více informací viz text studie: http://www.disparity.cz/index.asp?menu=728&record=4166

15.8.2010