Aktuality

21.10.2013 Aktualizace disparitéru za rok 2012
Ke stažení je nyní aktuální verze SW nadstavby Disparitér zahrnující aktualizace ukazatelů finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

5.8.2013 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2012
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2012.

11.9.2012 Aktualizace ke zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení pro rok 2011
Aktualizována data o vývoji regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení za rok 2011.

29.5.2012 Hodnocení projektu

Průběh řešení, zpracování a zejména výsledky projektu byly hodnoceny dvěma nezávislými oponenty a Hodnotící komisí poskytovatele, tj. Ministerstva pro místní rozvoj. Níže uvádíme vyjádření jednotlivých oponentů i Hodnotící komise. Projekt byl hodnocen jako "V - vynikající výsledky projektu".

28.5.2012 Housing Restitution and Privatisation: Both Catalysts and Obstacles to the Formation of Private Rental Housing in the Czech Republic and Estonia
V recenzovaném časopise International Journal of Housing Policy vyšel článek autorů M. Luxe, A. Kährik a P. Sunegy vztahující se k řešení projektu.

6.4.2012 Bytová politika - teorie a inovace pro praxi
Na začátku dubna 2012 vyšla v Sociologickém nakladatelství (SLON) publikace "Bytová politika - teorie a inovace pro praxi". Editory publikace jsou M. Lux a T. Kostelecký, autory jednotlivých kapitoly byli zástupci členů všech řešitelských pracovišť, která se podílela na řešení projektu "Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit".

30.3.2012 Reforma bytové politiky v ČR: návrh a výsledky simulací
Začátkem roku 2012 vyšla publikace typu policy paper autorů P. Sunegy, R. Jahody, T. Kosteleckého, M. Luxe a K. Báťi.

29.1.2012 Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese
Na konci roku 2011 vyšla publikace typu policy paper autorů M. Polednika a M. Hadlače z Institutu regionálních informací, s.r.o.

22.1.2012 Certifikovaná metodika "Bezbariérové užívání staveb"
Dne 17. 1. 2012 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Bezbariérové užívání staveb - metodika k vyhlášce č.398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

19.1.2012 Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu
V rámci aktivity s názvem "Opatření ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupiny domácností nejvíce zasažených hospodářskou krizí" vyšel policy paper s názvem Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu, autorem je J. Česelský z VŠB-TU Ostrava. 

8.1.2012 Metodika přístupného prostředí bytového fondu - CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ
Dne 21. 12. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována "Metodika přístupného prostředí bytového fondu" autorky R. Zdařilové z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

29.12.2011 Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu
Dne 3. 11. 2011 byla Ústavem územního rozvoje v Brně certifikována metodika "Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace správců bytových domů jako nástroj udržitelnosti užitku bytového fondu" autorů F. Kudy, J. Česelského a V. Koudely z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Anketa

Zhodnocení obsahové náplně stránek
Považujete informace prezentované na těchto stránkách za srozumitelné a přehledné?

Celkem hlasovalo 13049
Archiv anket

Zvýšení variability bytového fondu

V rámci dílčích výstupů z řešení projektu bylo mimo jiné zjištěno, že jednou ze skupin ohrožených významně finanční nedostupností bydlení (nejen potenciálně, ale i aktuálně) je skupina seniorů. Smyslem navrženého nástroje je proto:

  • zvýšit variabilitu stávajícího bytového fondu zvýšením nabídky počtu menších bytů jako reakce na současnou poptávku, cestou vratných stavebních úprav, které umožní budoucí opětovné sloučení bytových jednotek podle změněné prostorové potřeby;
  • vytvořit sociální bydlení pro seniory ve stávajících vlastnických i obecních bytech/bytových domech, tj. snížit cenu bydlení seniorů (zmenšení plochy bytu, snížení nákladů na služby);
  • zachovat bydlení seniorů ve stávající lokalitě („nepřesazovat starý strom“);
  • zlepšit kvalitu stávajícího bytového fondu.

Zvýšení variability bytového fondu

Nástroj spočívá v realizaci vratných stavebních úprav stávajících velkých bytů, kdy se stavební zásahy odehrávají v existující zástavbě, jsou to vlastně rekonstrukce a úpravy bytů. Zlepšují tak stávající bytový fond, zachovávají sousedské vztahy, jsou ekonomicky i časově mnohem méně náročné než novostavby celých objektů. Promyšlenou stavební úpravou vhodného velkého bytu lze získat menší bytové jednotky, tedy zvýšit počet nabízených bytů, a tak pomoci uspokojit aktuální poptávku po menších bytech.

Předpoklady pro úspěšnou realizaci záměru rozdělení velké bytové jednotky

1. Vhodná dispozice bytu

Dispozice by měla umožňovat nekomplikované rozdělení, tzn. že lze stavební úpravy omezit na rozdělení bytu příčkami, vybudování druhého bytového jádra (koupelna, toaleta, kuchyňská linka) a příslušných rozvodů (mj. rozdělit vytápění). Výsledné řešení musí mít nadále zachovánu optimální kvalitu bydlení (nedeformované proporce místností, správné denní osvětlení atd.) V praxi se většinou může jednat o takové dispozice bytových jednotek, kdy stávající byt má jednu stranu orientovanou do ulice, druhou do dvorního traktu a uprostřed dispozice je koupelna a toaleta (často odvětrávané do světlíku). Z uvedeného vyplývá, že hovoříme převážně o bytové výstavbě z přelomu 19./20.stol a první republiky, tj. o cihlových domech postavených do r. 1939 s často velkorysými dispozicemi. Staveb po 2. světové válce se úvaha týká jen omezeně v určitých vhodných případech. U staveb z 50.let 20.stol. a následné výstavby socialistických sídlišť ubývá vhodných dispozic bytů a přibývá technických problémů při řešení.

2. Projektová dokumentace a proces schvalování záměru dle stavebního zákona

Každá změna, při které dochází ke vzniku nové bytové jednotky, musí být dle Zákona č.183/2006 Sb.20 schválena příslušným stavebním úřadem. V běžné praxi to znamená nechat si autorizovaným projektantem vypracovat projektovou dokumentaci zahrnující stávající stav a návrh na rozdělení bytu. Návrh nové dispozice musí odpovídat platným předpisům a splňovat mj. požadavky na plochu obytných místností, způsob odvětrání místností nebo například dispoziční umístění WC vzhledem k obytným místnostem. Pozornost je potřeba věnovat způsobu osvětlení přirozeným i umělým světlem, typu vytápění, orientaci oken s ohledem na světové strany, atd. Zásahy do nosných konstrukcí musí navrhnout a schválit autorizovaný statik.

Záměr na rozdělení bytu musí být projednán na příslušném stavebním úřadě. Dle rozsahu navrhovaných úprav je proces schvalování řešen v režimu:

a) stavebního ohlášení,

b) stavebního povolení.

Případ stavebního ohlášení nastane pouze tehdy, když v návrhu změn nedojde k zásahu do nosných konstrukcí objektů, a je třeba, aby autorizovaný statik tento případ písemně potvrdil. K projektové dokumentaci se vyjadřují zúčastněné orgány a vydávají svá stanoviska, která je stavebník povinen respektovat. Správci a majitelé sítí, na které je objekt připojený, se budou ve svých stanoviscích vyjadřovat k potřebě navýšení odběru elektrické energie, plynu, vody atd. Závazná stanoviska dávají dále orgány v oblasti požární ochrany, hygieny, ochrany přírody a krajiny, dopravy na pozemních komunikacích, odpadového hospodářství apod. Pokud je objekt památkově chráněný, nebo leží v památkové zóně, vyjadřují se k záměru též zúčastněné orgány jako např. odbor památkové péče.

V souvislosti s vytvořením nové bytové jednotky vzniká pro stavitele povinnost zajistit či vytvořit v dostupné vzdálenosti parkovací místo, které by uspokojovalo požadavek tzv. „dopravy v klidu“. Účelem je koordinovat nárůst bytových jednotek v dané lokalitě s potencionálně možným nárůstem parkovací kapacity tak, aby nemohlo v lokalitě dojít k přehuštění automobily bez parkovacího místa. Tento požadavek koordinuje a posuzuje příslušející Odbor dopravy a zejména v zástavbě velkoměst může jít o klíčové stanovisko zúčastněného orgánu. V případech, kde nové parkovací místo nelze zřídit, lze se případně pokusit požádat o výjimku.

Stavbu je možné v případě a) zahájit po 30-ti dnech od podání stavebního ohlášení, pokud stavební úřad nevydá rozhodnutí, kterým provedení stavby zakáže, nebo v případě b) vydáním stavebního povolení.

Po dokončení stavby provede stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku, při které zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu nebo podle vydaného stavebního povolení a zda byly dodrženy požadavky na výstavbu. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívaní stavby, nebo rozpor se závaznými stanovisky, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

3. Realizace

Stavební řešení musí být citlivé a umožňovat eventuelní budoucí návrat k velkému bytu, ale s lepším standardem (2 koupelny, sekundární kuchyňská linka).

Samotné stavební úpravy by měly proběhnout s ohledem na zde žijícího nájemníka-seniora. Můžeme předpokládat, že v „jeho“ části bytu budou úpravy minimální. Při dobré stavební přípravě by mělo stačit, aby na nezbytně nutnou dobu – přichází v úvahu eventuelní úprava koupelny a stavba příčky oddělující nové bytové jednotky – využil odlehčovacích služeb systému sociální péče. Odlehčovací služba, tj. přechodný pobyt pro seniory, je určena pro invalidní a starobní důchodce. Jedná se o pobyt klienta v zařízení po celých 24 hodin denně - maximálně na 3 měsíce. Je zde zajištěn dohled nad denním režimem, bez lékařské péče. Což je v našem případě soběstačného nájemníka-seniora plně vyhovující.

V další fázi lze přistoupit k úpravám ve druhé bytové jednotce, kde je potřeba vybudovat novou koupelnu a kuchyň, takže úpravy jsou časově a stavebně náročnější. V kapitole 7.1 je znázorněn harmonogram prací.

V kapitole 7 uvádíme tři příklady dělení bytů. Dále pro doplnění představy je v přílohové části studie uveden ještě jeden specifický příklad možného řešení, kdy z velkého nájemního bytu soukromého majitele můžeme rozdělením vytvořit jeden samostatný byt a jeden kombinovaný byt s vloženou garsoniérou. Ten může sloužit jako základ dvougeneračního, resp. třígeneračního bydlení, kdy senior bydlí „ve svém“, je soběstačný s vlastním sociálním zařízením a kuchyňským koutem, ale je v bytě své rodiny. Takový byt potřebuje tudíž i méně stavebních zásahů, neboť společnou centrální část za vstupem není potřeba upravovat, tedy vyžaduje i menší investici. Dispozice je patrná z půdorysů (viz.Obrázek 8 a Obrázek 9 v Přílohové části).

Podrobnější informace viz text studie: http://www.disparity.cz/index.asp?menu=728&record=4163

20.6.2010